Jeden metr

 Občanská iniciativa JEDEN METR

  Zpět do reality! 
Otevřený dopis poslancům, senátorům a médiím 
 
Vážené dámy, vážení pánové,
bohužel opět nastala situace, kdy se musíme ozvat proti vytváření virtuální reality, pseudoargumentům a pokusům o jejich zneužití ve prospěch politické kariéry jednotlivce či jednotlivců. Jedná se o aktivity poslance Jeronýma Tejce (dále i jako navrhovatel nebo jen JT), který se znovu pokouší vyniknout v oblasti, ve které mu chybějí, byť jen základní, znalosti. Jde o jeho návrh zákona o chovu psů. Ať už bude pro jeho návrh použit jakýkoliv název, nic to nemění na meritu věci. Tento otevřený dopis vám píšeme prostě proto, že už máme dost lží, překrucování skutečnosti, poplašných zpráv, výmyslů a nestoudného ovlivňování veřejnosti i zákonodárců.
 
Doufáme, že se shodneme na následujícím:
 
· prostřednictvím zákonů se mají řešit věci podstatné a důležité 
 · podklady k přípravě zákona nemají být lživé, vybájené, ignorující pravdu a fakta 
 · zákon mají připravovat odborníci 
 · zákony se nemají dublovat 
 · zbytečný zákon nemá v této zemi co dělat 
  Společné rysy dřívějších i nynějších navrhovatelů: 
 · snaha o sebezviditelnění za jakoukoliv cenu, každým možným způsobem 
 · absolutní absence kynologických znalostí jakéhokoliv druhu 
 · úmyslné ignorování kynologů, kynologických orgánů a organizací
 · ignorování všech podložených dat včetně oficiálních dat ČR ať už z neschopnosti či neochoty 
 · úmyslné ignorování platných právních předpisů 
 · úmyslné negativní ovlivňování veřejnosti spoluvytvářením atmosféry stavu strachu a nesnášenlivosti 
Základní teze deklarované jako důvod návrhu zákona prohlašujeme za úmyslné lži 
 
 Zdroje informací
Navrhovatel vychází jen z jakési virtuální reality, ve které se titulky bulváru mění v axiomy, které netřeba dokazovat. A naopak, bulvár každé navrhovatelovo vystoupení (a že je jich na toto téma požehnaně) bere jako potvrzení své „pravdy“.
 
Věnujte, prosím, pozornost skutečnosti, že navrhovatel nikdy neuvádí zdroj informací, což by mělo být při jeho snaze naprostou samozřejmostí. Bohužel tím pouze vytváří negativní společenské mínění o majitelích psů a o psech samotných a tím v podstatě podněcuje nesnášenlivost a často i nenávist vůči skupině obyvatel. Jakkoliv chápeme, že právě toto klima mu vyhovuje ve snaze o přijetí jeho návrhu, považujeme takový postup za naprosto nekorektní, nedůstojný člověka s vysokoškolským vzděláním, matoucí navíc nejen občany, ale i vás, poslance a senátory.
 
Příklad námi používaných zdrojů, které navrhovatel z neznalosti, či spíše úmyslně opomíjí: 
 
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS)
 
Státní zdravotní ústav (SZÚ) - Systém monitorování zdravotního stavu – souhrnné zprávy
 
Státní veterinární správa
 
Ministerstvo vnitra ČR
 
Česká asociace pojišťoven
 
Česká pojišťovna
 
BESIP - Informace o nehodovosti
 
Výzkumný ústav bezpečnosti práce
 
ČTK 
 
Jelikož se navrhovatel několikrát v důkazní tísni vyjádřil, že žádné statistiky neexistují (doloženo písemně), musíme uvést toto jeho nepravdivé tvrzení na pravou míru. Takové statistiky existují a jsou veřejně bez problému přístupné, pouze navrhovatel nebyl schopen či nebyl ochoten je objevit a využít. Pak by totiž toto jeho tvrzení padlo. Jinými slovy, buď žije v nevědomosti, nebo zcela účelově lže.
 
Základním zdrojem našich informací je Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, www.uzis.cz (dále jen ÚZIS), kde je možno získat bez problémů i údaje o hospitalizacích a úmrtích podle jednotlivých diagnóz a příčin. Pro orientaci ve zmíněných datech slouží „Mezinárodní klasifikace nemocí - 10. revize“, kterou lze na ÚZIS zakoupit (přibližná cena je 70,- Kč). Oficiální údaje z ÚZIS používáme my a to nejen v tomto materiálu. Konkrétní diagnóza W54, o které se budeme podrobněji zmiňovat a srovnávat ji případně s jinými, nese plně kvalifikovaný název „Kousnutí nebo úder psem“.
 
Prohlašujeme, že skutečnosti uvedené v tomto našem materiálu, jsou založeny na oficiálních statistikách státní statistické služby, vše můžeme doložit písemně oficiálními materiály, citované výroky pak archivovanými obrazovými i zvukovými záznamy, materiály publikovanými navrhovatelem v jejich přesném znění a navíc i jeho autentickou korespondencí.
 
Jeden z častých a opakovaných výroků pana poslance je formulován ve smyslu, že „Budu kontaktovat odborníky, kynology a kynologické organizace.“ Je konec srpna 2008 a pan poslanec se odborníkům a kynologickým organizacím stále pečlivě vyhýbá. Jedinou zaznamenanou výjimkou je návštěva výstavy v Letňanech, kde ústně, před našimi zraky, požadoval na Klubu bulteriérů návrhy pro svůj zákon. Prostě „Já dělám zákon, který je nutný a vy mi dejte podklady, co tam mám dát!“. Byli jsme u toho osobně. A mimochodem, prošel davem stafordšírských bulteriérů, aniž by si jich všiml, protože je prostě nepoznal. Odborník na „bojové“ či „nebezpečné psy“ a jejich seznamy?
 
 Jaká je tedy pravda? 
Argumentace poslance Tejce se plně shoduje s bulvárními titulky a úvahami. Tyto „argumenty“ jsou uvedeny jako mezititulky. Na základě námi uvedených oficiálních a veřejně dostupných zdrojů jednotlivé výroky komentujeme. 
 
  
 „Psi představují nebezpečí pro lidi“ 
 
 Výchozí pro hodnocení tohoto údaje je časová řada 1994 – 2007. Za tuto dobu zemřelo na následky úrazů (po odečtení sebevražd) cca 75.700 lidí. Z toho deset smrtelných úrazů připadá na Dg. W54, což činí 0,013%, slovy tedy 13 tisícin procenta! (zdroj Ročenky ÚZIS) Kdo může tvrdit něco o hrozivém nebezpečí? Prakticky cokoliv vidíte kolem sebe, je nebezpečnější než psi!
 
 
„Počet napadení psy stále a hrozivě roste“ 
 
 Počet konfliktů sice mírně kolísá a to v řádu jednotek, hovořit o nárůstu však nemůže nikdo. Stále je nejčetnější hodnotou znaku u ročních úmrtí nula. Odchylku toho či onoho roku, po které následuje opět nula či jedna, to může vydávat za nárůst pouze naprostý diletant. Historicky nejhorší rok byl rok 2003, kdy došlo ke třem úmrtím podle Dg. W54 (tedy kousnutí nebo úder psem, jak je již uvedeno výše). I v tomto roce se však jedná pouze o setiny procenta z úmrtí na následky úrazů. Počet hospitalizací, který svědčí o závažnostech poranění, na následky Dg. W54 má klesající tendenci nikoliv nárůst:
 
  
 
rok / počet hospitalizací
1999 / 418
2000  / 434
2001 / 363
2002 / 555
2003 / 458
2004 / 483
2005 / 433
2006 / 362
 
 
  
 
Průměr je tedy 438 hospitalizací (celkový počet všech úrazových hospitalizací se pohybuje ročně kolem 0,5 milionu), takže zde hovoříme o necelých 0,088%, tedy o 88 tisícinách procenta. A toto číslo, jak je zcela zřetelné z tabulky, stále klesá. Nyní je na úrovni cca 0,07 %. Je to opravdu něco, co ohrožuje naši společnost?
 
 Pro srovnání uvádíme dva zcela běžné důvody úmrtí na následky úrazů v ČR (zdroj ÚZIS). Jako drobný příklad lze uvést, že ročně zemře na následky zlomenin v ČR téměř 2300 osob. U incidentů se psy je toto číslo v patnáctileté časové řadě (do dnešního data v ročním průměru za celé období) cca 0,75 člověka, čili proti zlomeninám se jedná o 3 setiny procenta. V případě úmrtí na následek pádu, kde je roční průměr úmrtí (za 11 let) 2147 osob, je stav obdobný.
 

Úmyslně nesrovnáváme s dopravou, která se zcela obludně vymyká naprosto všemu a ani s bodnutím jedovatým hmyzem, který nad psy zřetelně vede. To už si však zájemci mohou spočítat sami.
 
 „I kdyby to mělo zachránit byť jediný lidský život“ 
 
 Tuto primitivní demagogii jsme už také vyslechli. Jedná se o typické citové vydírání. Pro korektnost dodáváme, že výrok (doposud) nepochází od navrhovatele. Kdyby to ti, kteří to kdy vyslovili, mysleli vážně, už dávno by se věnovali tomu, co jako jediné může být účinné. Vzhledem ke skutečnosti, že 75% případů s fatálními následky se odehraje přímo v rodině majitelů, jakýkoliv zákon, včetně nyní navrhovaného, postrádá smysl (zde jsme vycházeli z prostého vyhodnocení publikovaných a statisticky doložených případů úmrtí).
 
Na místě je to, co již dlouho tvrdíme, a to výchova a osvěta. Je to jediná cesta, jak snížit už beztak minimální, počet incidentů. Pravdou je, že to nepřináší publicitu, rozhovory a volební body. Znamená to ale práci a znalosti.
 
Vyžadovalo by to ovšem poctivé přiznání, že se jedná jak relativně, tak i v absolutních hodnotách, o jednu z těch naprosto nejmenších příčin poranění, hospitalizací či dokonce smrti. Vykazuje-li něco známku jakékoliv společenské nebezpečnosti, pak to s naprostou jistotou nejsou psi!
 
 Média
 
 
Na úvod si dovolíme ocitovat z rozhovoru s PhDr. Karlem Netíkem, CSc., naším předním soudním znalcem a pedagogem FF UK, zveřejněném v časopise Psí kusy, č. 7/2008:
 
„Strach ze zvířat v lidech pěstují a nadále posilují hlavně média, a to zcela zbytečně. Když si to vezmete, případů napadení psem je mnohonásobně míň než případů vražd mezi lidmi. Vždycky je třeba se bát více lidí než zvířat.“
 
„Když popisují autoři trilerů vraždy, při jejich čtení si říkám: Ten spisovatel už musel někdy nějakou vraždu spáchat nebo to má v sobě zakódované. Zrovna tak někdy uvažuji o tom, zda tvůrci televizních novin by občas nepotřebovali nějakou terapii, sexuologickou nebo jinou. Ale možná v tom není nic jiného než novinářská zvrhlá touha po senzaci.“
 
Svádí nás to k dotazu, zda terapii by nepotřeboval i někdo jiný.
 
 
  „Děsím se představy, co bude za dvacet let“ povzdech z rozhlasového vystoupení JT. Klasická ukázka účelové lži, poplašné zprávy, ovlivňování veřejnosti.
 
 
  Psi jsou pro média velice atraktivní téma a „ilustrační foto“ psích zubů zabírá. Zdá se, že se předhánějí nebo žádné z nich nechce být stranou a passé v této módě. Z ročenek ÚZIS vyplývá, že ročně je v ČR ošetřeno cca 1.800.000 úrazů. Kdyby se média tak ochotně věnovala všem ošetřeným úrazům se stejnou vervou, jako se věnují psům, četli byste denně více než 4930 zpráv podobného charakteru! Kolik kilogramů by vážily deníky? V TV by pak nebylo místo pro reklamy a béčkové akční střílečky (ale to by zas tak velká katastrofa nebyla!). Toto si prosím uvědomte, kdykoliv opět zaslechnete zprávu o pokousání psem. Jde o selektivní zprávu v zájmu sledovanosti, kterou je ovlivňována veřejnost i jednotlivci.
 
 Oblíbeným titulkem je něco jako „Rozzuřený pes pokousal …“ případně „Útok psa způsobil…“. Ano, z hlediska bulváru jistě atraktivní titulek, zasluhující pochvalu šéfů. Ano, psi občas kousnou, to je nepopiratelný fakt. Nevyprovokované napadení psem je však přitom více než vzácné. Pes nezaútočí bez příčiny a navíc předem varuje. Ke kousnutí či pokousání dochází ale z celé řady příčin. Patří sem například manipulace s nemocným nebo poraněným psem či ze strachu, je-li třeba pes zahnán do pozice, ze které nemůže utéct. Reakce na způsobenou bolest, z toho často při přehnaných dětských „hrách“. Reakce na nepřiměřené chování lidí, které si pes může špatně vyložit. Sem patří třeba snaha o hlazení psa neznámou osobou, či ječící, rukama mávající nebo kopající oběť bulvárních zpráv o zlých psech, ale třeba i úrazy při nešikovném rozhánění psích konfliktů. Označovat je ale jako „útok psa“ ve smyslu svévolné agresivity je opravdu velice hloupé a zavádějící. A vůbec není jen našim přehnaným tvrzením, že tyto mediální nesmysly jsou v přímé příčinné souvislosti s následným nesmyslným chováním některých lidí, kteří si pak zranění vyprovokují sami. To ovšem opět žádný zákon neodstraní! Jedinou rozumnou a efektivní cestou je osvěta a výchova a ne neustávající strašení a vyvolávání paniky.
 
 
 · Jako občané odmítáme návrhy poslance Tejce jako naprosto nepodložené, založené na lži, neznalosti a neschopnosti!
 · Žádáme vás o podporu k zastavení šíření poplašných zpráv a následné nesnášenlivosti mezi lidmi!
 · Žádáme vás o zamítnutí nesmyslných a naprosto nekvalifikovaných návrhů! 
 
 Je načase si uvědomit, že zástupci veřejnosti, kteří promrhávají svěřený mandát tvorbou nadbytečných a nesmyslných návrhů zákonů a svým chováním opovrhují voliči a jejich názory, se stávají stejně nepotřebnými jako jejich samoúčelné aktivity a výplody. Takové zástupce nepotřebujeme stejně, jako oni nepotřebují nás!
 
 
 S čím souhlasíme
 Naše stanoviska se v čase nemění:
 
 
► Podporujeme evidenci psů v efektivní podobě bez nehorázných nároků na státní rozpočet a veřejné finance. Není to však záležitost jednoduchá, jak si mnozí představují. Jsme však ochotni spolupracovat.
 
► Podporujeme osvětu, výchovu a vzdělávání. Ostatně řada z nás má za sebou i publikační činnost a i výchovu na školách. Jsme ochotni spolupracovat. Nabídka spolupráce je určena těm, kteří mají zájem a inteligentní a věcný přístup. Vylučuje ty, kteří pouze škodili a škodí.
 
  
 
Chválíme 
 

Svět naštěstí není černobílý a tak můžeme najít správné příklady hodné následování a proto chválíme:
 
 ► ředitele a učitele škol, kteří zvou na školy kynology k besedám a ukázkám 
 

► starostu a zastupitele na Praze 11, kteří již aplikují za pomoci odborníků systematicky výuku na školách jejich obvodu
 
► Mladou frontu Dnes za sérii příloh věnovaných psům od výběru plemena až po cestování do zahraničí
 
► pořadatele dětských prázdninových táborů za ukázky kynologie
 
► všechny, kteří se práci se psy věnují, zachraňují lidské životy, canisterapeuty, výcvikáře, pořadatele soutěží a výstav, pracovníky útulků a stovky tisíc rodin, pro které je pes přítelem
 
Chválíme ty, kteří vysvětlují a ne zastrašují, lžou a šikanují!
 
  
 
Jeden metr Praha, 28. srpna 2008
 
Ing. Zdeněk Spies
 
MVDr. Pavel Schánilec
 
Ing. Vojen Benda
 
Petr Fridrich
 
Bc. Martina Zemanová
 
Jitka Lacigová

Příloha dopisu

Příloha 1
 
 K postupům poslance Tejce, jeho úmyslech a výrocích – jen několik příkladů
 
 Může vzniknout dojem, že jde o osobní napadání jednoho člověka. My však nemůžeme za to, že právě tento člověk se snaží vyšplhat po cizích zádech k vytouženým metám popularity, zneužívá při každé vhodné příležitosti média, hlásá lži, opisuje od zcela nevěrohodných osob, vyvolává proti nám nenávist, způsobuje paniku, odmítá realitu, která by mu zjevně jen překážela. Tuto cestu si zvolil sám a bohužel poškozuje nejen naše, ale i vaše jména. Nikdy jsme mu nenabídli spolupráci, ale snažili jsme se mu nabídnout poučení, vysvětlení a fakta. Na nic z toho nereagoval. Snoubí absolutní neznalost na straně jedné a ambicióznost na straně druhé. Nemůže si stěžovat, že ho někdo uvedl v omyl. To je výhradně jeho problém. On je tím, který uvádí v omyl vás a i veřejnost.
 
Soudíme, že po přečtení následujícího textu budete schopni si sami vytvořit svůj vlastní názor na jeho snahy. Po stručnost volíme jen nepatrnou část z jeho kampaně.
 
Proč vlastně navrhuje zákon?
 
Důvod je zcela prostinký. Navrhovateli nejde o nic jiného než o mediální body, zejména v souvislosti s volbami. Ostatně to sám opakovaně konstatuje:
 
 -„Mým cílem v nejbližších týdnech je najít skupinu poslanců napříč politickým spektrem, která by se účastnila spolu se mnou diskuse nad konkrétními ustanoveními a pravidly zákona. Po diskusi, která by znamenala zajištění potřebného počtu poslanců a senátorů pro přijetí takového zákona bude zákon sepsán v paragrafovaném znění a předložen do pléna poslanecké sněmovny – nejpozději v září 2008, tak aby bylo možné jej přijmout ještě v tomto volebním období. Tato problematika není pravo - levá a proto očekávám, že nebude připravována ani hlasována podle stranického klíče.“ Z dopisu JT poslancům
 
 
 -„Chápu, proč bychom se měli zamyslet nad chovem německého ovčáka, nicméně je otázka, zda by toto s ohledem na počet psů v ČR bylo reálně prosaditelné v PS.“ Z emailové korespondence JT
 
 -„Před několika lety předložila návrh na změnu skupina poslanců. Neúspěšně. Možná proto, že chtěla zákonem řešit chov a registraci VŠECH psů na území ČR. Nemám podobné plány. Nechci zvyšovat administrativní zátěž úřadů, ani nechci komplikovat život občanů víc, než je nezbytné.“ Blog JT
 
 - „Dřívější návrh zákona (poslanec Kořistka a spol.), který měl v úmyslu řešit i problém s tzv. nebezpečnými psy řešil mnohem širší problematiku. Snažil se o zavedení centrální evidence všech psů, stanovení povinností pro majitele a jejich sjednocení na celém území ČR. Domnívám se, že takto široké pojetí by mohlo vést k neschválení zákona – tj. i k nepřijetí úpravy vztahující se k bojovým plemenům.“
 
Dá se, pochopitelně, nalézt ještě více podobných volání po spolupráci. Bez ohledu na potřebu, pravdivost, obsah. Hlavně mít Vlastní Populární Zákon. Tomu se obětuje vše. I my i vy, dámy a pánové!
 
 
Jak navrhuje zákon?
 
-„Přesto návrh zákona, který bude připraven, bude vycházet z velké části z dříve předloženého zákona, zejména definice nebezpečného psa. Uvítám, pokud se kdokoliv z předkladatelů a zpracovatelů dřívějšího zákona bude chtít podílet na nové úpravě.“ Z dopisu JT poslancům
 
 
Celý návrh zákona je více méně opsán od bývalého poslance Kořistky, což navrhovatel opakovaně deklaroval. Vzhledem k tomu, že mu nejde o pravdu, ani o podstatu, opisuje, aniž by se namáhal si cokoliv ověřit. Chápeme, že opisování je v poslední době v módě, právníky, jak jistě víte, nevyjímaje. Přesto i proto nás taková míra ignorance a také indolence k faktům uráží. Není se čemu divit!
 
 
 -„V současné době neexistuje právní úprava, která by chov těchto psů jakýmkoliv způsobem regulovala“ citát z jeho zveřejněného odůvodnění návrhu
 
 Takto zpracovává navrhovatel veřejnost i své kolegy, přičemž ignoruje příslušná ustanovení zákona na ochranu zvířat proti týrání a celou řadu dalších platných právních norem. Toto slyšet od právníka je opravdu mimořádně tristní!
 
 
 „Statistiky úrazů existují velice omezené a mnohdy nepřesné“ citát z rozhovoru JT pro Psí kusy číslo 6/2008.
 
     Ač nerad, musel přiznat byť jen zlomek pravdy, když už byl ze všech stran upozorňován na statistické výběrové šetření provedené Státní veterinární správou (SVS) a již před lety zveřejněné na jejich webových stránkách (www.svscr.cz). Jedná se o materiál SVS publikovaný dne 3. 1. 2001 pod názvem „Veterinární analýza případů poranění člověka psem“ zpracovaný odborem ochrany a pohody zvířat. Jednalo se o výběrové šetření uskutečněné za přesně stanovených a publikovaných podmínek. A mimochodem, již tehdy bylo v této zprávě konstatováno, že „Z uvedených údajů vplývá, že počet laboratorních vyšetření koček i psů na vzteklinu má od r. 1991 klesající trend. Za devět měsíců bylo v roce 2000 vyšetřeno celkem 457 koček z toho poranilo 189 a celkem 353 psů z toho poranilo 180.“ Tuto větu citujeme proto, abyste si uvědomili, že čísla o počtu vyšetření zvířat jsou vždy značně vyšší než počet zvířat, která někoho poranila! Od časů poněkud mentálně robustního poslance Kořistky totiž dochází k citování pouze počtu vyšetřených zvířat, takže nikdy nedošlo ke korektní interpretaci. Výhradně od bývalého poslance Kořistky také pochází, kdysi tak často uváděné číslo 18 tisíc napadení psem ročně. Poslanec Tejc se veřejně velmi často hlásí k opravdu důvěryhodnému zdroji dat a moudrostí svého, již po právu odepsaného předchůdce! A, konec konců, jak sám veřejně přiznává, opisuje od něj. Pro úplnost dodáváme, že některá z dat si někdejší autor vymýšlel zcela.
 
 
 Jak vytváří seznamy „nebezpečných plemen“?
Zde k opisování nesmyslného tzv. Kořistkova seznamu (ani sám Kořistka netušil, jak k takovému seznamu přišel) přidal vlastní kreativní přístup:
 
 „Chápu, proč bychom se měli zamyslet nad chovem německého ovčáka, nicméně je otázka, zda by toto s ohledem na počet psů v ČR bylo reálně prosaditelné v PS.“ Z emailové korespondence JT Tento citát opakujeme i v této souvislosti, protože právě tuto větu považujeme za velmi ilustrativní.
 
 „Pokud se týká Vaší námitky ohledně plemene stafordšírský bulteriér, upozorňuji, že zařazení tohoto plemene není rozhodně definitivní.“Z emailové korespondence JT, obdobný výrok se týkal například i ridgebacků
 
 Na to, že se samozvaně v některých jiných textech tváří jako odborník (opět ovšem opisující především z bulváru a od Kořistky) a šíří nesmysly ke strašení veřejnosti pomocí svých „znalostí genetiky“, vykazuje obdivuhodnou pružnost svých „pevných“ názorů. Protože pro jakékoliv seznamy není odborné opodstatnění, vezme to tedy tržním způsobem, prostě buď kynologům lže anebo chce udělat takový drobný handl – něco za něco.
 
To už lze považovat pouze za naprostou drzost, zvláště když uvážíme navrhovatelovy nulové znalosti. On si to osobuje posuzovat? Co o tom vůbec ví?
 
Pokud chce navrhovatel omezit počet pokousání (i při tom, v souvislostech nepatrném, celkovém počtu konfliktů!) musel by jednoznačně řešit prioritně německé ovčáky a jejich křížence. Jinak prokazatelně nemá dobré úmysly. Ano, to by ale byl pro něj krok do propasti, že!
 
 Domníváme se, že tato ukázka bude inteligentním lidem, kteří jsou zvyklí používat a ověřovat fakta a vytvořit si na jejich základě samostatný úsudek, stačit.
 
 P. S.
Případné zájemce o hlubší vysvětlení stavu poznání, taktiky a „logiky“ a to jak navrhovatele, tak i té části „veřejnosti“ a médií, které se též dovolává, doporučujeme velmi zajímavou knihu autorů Františka Koukolíka a Jany Drtilové, Vzpoura deprivantů. Kdo nerad čte, stačí mu pro tento případ strany 137 až 147.
 
Prohlašujeme, že nejsme ani agenty nakladatelství, ani se nejedná o „osoby nám blízké“.

Prohlášení SBTC CZ

Prohlášení

Klubu chovatelů a majitelů stafordšírských bulterierů

My, chovatelé a majitelé stafordšírských bulteriérů, sdružení v Staffordshire Bull Terrier Club CZ, naprosto a bezvýhradně odmítáme jakoukoliv snahu o vytvoření zvláštního zákona týkajícího se chovu psů.

Vše, co s chovem a držením psů souvisí, je již v našem právním řádu zakotveno. Odmítáme proto populistické pokusy vytvářet jakákoliv nová ustanovení i celé zákony.

Jako členové odborně vedeného klubu, sdruženého spolu s dalšími kluby pod společnou hlavičkou ČMKU, jsme navíc vázáni Chovatelským řádem a dalšími řády, jejichž odborná ustanovení jsme přijali se vší odpovědností a také je dodržujeme.

Prohlašujeme, že jakákoliv třídení psů podle plemen, velikosti, váhy či podobných ukazatelů jsou v tomto a jakýchkoliv jiných návrzích či pokusech o návrh neslučitelná s kynologickými principy a vždy jsou diskriminační k té či oné vybrané skupině. Takovéto návrhy odporují nejen kynologickým poznatkům, ale i dobrým mravům.

Odmítáme dehonestování stafordšíských bulteriérů a jejich prohlašování za psy nebezpečné a jejich zařazování do takovýchto smyšlených skupin. Stafordšírský bulteriér je v zemi svého původu, Velké Británii, nejpopulárnějším teriérským plemenem. Jedná se o psy, kteří z principu své povahy, dané standardem plemene, nemají v celé Evropě zaznamenaný žádný konflikt s lidmi.

Odmítáme rovněž jakékoliv takovéto paušalizování a zařazování u psů jiných plemen, odmítáme i jakékoliv účelové a svévolné kategorizování psů vůbec.

Podporujeme všechny snahy o seriozní a odbornou osvětu, odmítáme křik bulváru!

Praha, dne 4. dubna 2008

Ing. Zdeněk Speis                                Ivana Zuranová

        mluvčí klubu                                                                         předsedkyně SBTC CZ